Léčení včel na podzim: fumigace, aerosol a kyselina šťavelová

Na podzim přestává včelstvo plodovat. Roztoči pak nemají kam se schovat a sedí na včelách. Ošetření v tu dobu zasáhne skoro všechny, proto je podzimní a zimní léčení nejdůležitější z celého roku.

Podle Státní veterinární správy je ošetření včelstva bez plodu „nejúčinnějším zásahem proti varroáze“.

Série, nebo jedno ošetření?

Fumigace, aerosol i kyselina šťavelová zabíjejí roztoče na včelách. Nemusíte dělat všechno. Vyberte si jeden ze dvou postupů:

Série začíná v říjnu, kdy je v úlu ještě plod, proto se opakuje. Jedno ošetření bez plodu zasáhne skoro všechny roztoče najednou. Je šetrnější a méně pracné, jen musíte počkat, až včelstvo přestane plodovat.

• Série je jistější, když spad nesledujete nebo bezplodí nepřijde.
• Jedno ošetření se hodí, když spad v září a říjnu sledujete a do úlu se před ošetřením podíváte. Jak na to, popisuje šetrnější postup krok za krokem.

Přípravky na fumigaci a aerosol jsou na předpis. Obvykle je zajišťuje základní organizace ČSV, která pak určí i termín. Dávku a teplotu vždy určuje příbalová informace.

Fumigace: od října, nad 10 °C

Do úlu se dá doutnající proužek napuštěný přípravkem a kouř roztoče zabije. Fumigovat se smí od 1. 10. do 15. 4. Příbalová informace radí léčit, když včelstvo nemá plod, nebo ho má jen málo. V říjnu je ho ještě dost, proto se fumiguje víckrát a poslední ošetření má padnout do doby bez plodu. VÚVč začíná kolem 10. října, protože později už bývá málokdy nad 10 °C.

• Fumigujte nad 10 °C, nejlépe večer, když včely nelétají. V teple je chomáč volný a kouř se dostane ke všem včelám. V chladu se včely stáhnou do těsného chomáče a kouř zasáhne jen ty na povrchu.
• Proužek dejte nahoru do horního nástavku. Připíchněte ho hřebíkem do krycího plástu a na dno úlu pod něj položte plech. Tak to říká příbalová informace. Při vysokém podmetu dávají někteří včelaři proužek dolů na plechové víčko. Síťové dno pak musí být zavřené, jinak kouř uteče ven.
• Ošetřujte 2–3× po 10–14 dnech. Roztoči v plodu první ošetření přečkají. Za 10–14 dní se vylíhnou a další ošetření je zasáhne. Rozvrhněte sérii tak, aby poslední ošetření bylo už bez plodu, třeba aerosolem.
• Vyříznutím plodu zlepšíte první ošetření. V říjnu se roztoči shromažďují v posledním zavíčkovaném plodu. VÚVč proto radí den před ošetřením plod vyříznout. Je to pracné, ale nejúčinnější. Matka pak klade dál, takže další ošetření je potřeba i tak.
• Nízký spad v říjnu neznamená, že můžete přestat. Roztoči v plodu na podložku nespadnou. Až po ošetření bez plodu spad ukáže, jestli je potřeba další (SVS).
• Úl i česno zavřete na 30 minut. Za hodinu zkontrolujte, jestli proužek shořel celý. Když zhasl, ošetření zopakujte.
• Mrtví roztoči spadnou na podložku většinou do 24 hodin. Spad proto zkontrolujte druhý den.

Aerosol: i za chladu

Vyvíječ rozpráší přípravek na jemnou mlhu, která pronikne i do chomáče. VÚVč aerosol dává hlavně koncem listopadu a začátkem prosince, kdy už včelstva obvykle nemají plod. Bývá posledním ošetřením série, nebo jediným ošetřením bez plodu.

• Nad 10 °C s vodou, v chladu s acetonem. S acetonem funguje až do −5 °C.
• Dno úlu utěsněte a větrací síta zakryjte, jinak aerosol unikne.
• Hubici nemiřte přímo do chomáče.
• Vezměte si respirátor s filtrem A1 proti organickým parám.

Střídejte účinné látky

Střídání se týká série fumigací a aerosolu. Roztoči si na jednu látku můžou zvyknout. VÚVč radí střídat amitraz a fluvalinát: po Varidolu M-1 AER nebo MP-10 FUM a naopak. Když jste v létě dali proužky Gabon (fluvalinát nebo flumethrin), sáhněte na podzim po Varidolu.

Letní proužky (Gabon, PolyVar) přitom nesmí v úlu zůstat. Gabon se vyjímá po 24 dnech, s trubčím plodem po 30 (příbalová informace). Proužky zapomenuté v úlu dávají roztočům jen malou dávku a roztoči si na látku snáz zvyknou (SVS).

Kdy je včelstvo bez plodu

Matka na podzim klade čím dál méně a po mrazech přestane. Institut v Celle uvádí, že po mrazivých nocích bývají včelstva nejpozději za tři týdny bez plodu. V Česku to obvykle vychází na konec listopadu a prosinec.

Odhad podle mrazů je ale jen vodítko. Bavorský ústav LWG píše, že samotná rada „tři týdny po prvním mrazu“ je nespolehlivá. Po teplém podzimu může včelstvo plodovat i v prosinci. Než ošetříte, podívejte se do úlu, jestli v něm není zavíčkovaný plod.

Kyselina šťavelová: jednou za zimu, bez plodu

Kyselinu šťavelovou dáváte místo aerosolu nebo fumigace, ne navíc. Účinkuje jen na roztoče na včelách, do zavíčkovaného plodu nepronikne. Pokapávejte, až včelstvo nemá plod. Jinak většina roztočů v plodu přečká.

• Jen jednou za zimu. Opakované pokapání včely poškozuje (příbalové informace Oxuvaru a Oxybee).
• Teplotu určuje přípravek. Oxybee a Dany’s BienenWohl se smějí použít od 3 °C, Oxuvar mezi −15 a 5 °C. Řiďte se příbalovou informací.
• Teplý den nepotřebuje. Nejlépe ráno za chladu, za sucha a bez větru. Včely v chomáči si kyselinu roznesou dotykem (univerzita Hohenheim, LAVES Celle).
• Pokapávejte jen uličky se včelami. U Oxybee nejvýš 5–6 ml do uličky a 54 ml na včelstvo. Roztok má mít 30–35 °C.
• Ošetřete všechna včelstva na stanovišti najednou a pak je nechte v klidu.
• Používejte jen registrované přípravky. Domácích receptů koluje víc a každý má jinou dávku. Registrovaný přípravek má dávku ověřenou.

Šetrnější postup krok za krokem

Každé včelstvo nemusíte léčit třikrát podle kalendáře. Předpis ukládá sledovat napadení a napadená včelstva ošetřit (Metodika kontroly zdraví zvířat 2026). Úplně bez léčení to tedy nejde. Když zvolíte jedno ošetření bez plodu, postupujte takto:

1. V září a říjnu sledujte spad. Roztoči přicházejí i od sousedů. Když jich padají 2–3 za den, je jich ve včelstvu hodně a do bezplodí nečekejte (univerzita Hohenheim). Ošetřete hned sérií fumigací.
2. Počkejte, až včelstvo nemá plod. Obvykle 3 týdny po prvních mrazech. Před ošetřením se podívejte do úlu.
3. Ošetřete jednou, nejlépe kyselinou šťavelovou. Bez plodu zabije přes 90 % roztočů a roztoči si na ni nezvyknou. Na fluvalinát už v Česku místy ano. Jde to i aerosolem, nebo za teplého dne fumigací. Jedna fumigace Varidolem měla v pokusu VÚVč u včelstev bez plodu účinnost 96 %. Na všech 1718 včelstvech, s plodem i bez, to bylo 84 %.
4. Druhé ošetření za dva týdny jen u silně napadeného včelstva, kde přirozeně padá víc než 1 roztoč za den, nebo když v úlu zbyl kousek plodu (příbalová informace Varroxalu).
5. Týden nebo dva po ošetření vložte čisté podložky a sledujte, jestli spad klesne pod 0,5 roztoče za den (viz Po léčení).

A úplně bez léčení? Neléčená včelstva v běžné včelnici vydrží obvykle 1–4 roky (Le Conte 2007). Roztoče přitom přenášejí loupeží na sousední včelstva (Peck & Seeley 2019).

Kyselina mravenčí na podzim? Spíš ne

Kyselina mravenčí patří do léta, hned po posledním vytáčení. Formidol účinkuje nejlépe přes den nad 20 °C, FormicPro se nesmí použít pod 10 °C. Od října na to bývá chladno.

Po léčení: podložky a spad

Týden nebo dva po posledním ošetření podložky vyčistěte a vraťte (VÚVč). Nechte je v úlu aspoň 30 dní. Spad pak ukáže, kolik roztočů ve včelstvu zůstalo. Po zimním ošetření by měl klesnout pod 0,5 roztoče za den (LWG Bayern).

Měl z podložek můžete poslat na vyšetření do VÚVč nebo SVÚ. Vyšetření už není povinné a platí si ho včelař. Když vyjde víc než 3 roztoče na včelstvo, doporučuje SVS předjarní ošetření.

Co se dělá u včel v říjnu kromě léčení, najdete v článku Práce u včel v říjnu.

Co na podzim nedělat

• nedělat všechno najednou, stačí jeden ze dvou postupů,
• nepokapávat kyselinou šťavelovou, dokud je v úlu plod,
• nedávat kyselinu šťavelovou dvakrát za zimu,
• nefumigovat pod 10 °C,
• neléčit na podzim stejnou účinnou látkou jako v létě,
• nenechávat v úlu letní proužky (Gabon, PolyVar).