Práce u včel v říjnu: zásoby, varroáza, myši a zavíječ

V říjnu se včelstvo stahuje do chomáče a o tom, jak přezimuje, je už z velké části rozhodnuto: zásoby jsou zakrmené, zimní včely vylíhnuté. Včelař teď hlavně kontroluje zvenku a chrání. Do úlu jen tehdy, když je k tomu jasný důvod.

Český kalendář na říjen obvykle končí větou „zúžit česna a nerušit“. Níže jsou k tomu konkrétní čísla a postupy od VÚVč, českých včelařů a včelařských ústavů v Německu, Švýcarsku a Británii.

Co udělat v říjnu: přehled

Mají včely dost zásob? Potěžkejte úl po stranách

VÚVč doporučuje před zimou 15–25 kg zásob na včelstvo a nikdy méně než 3–5 kg. Německá LWG Bayern počítá 15 kg na jeden nástavek a 18–22 kg na dva, britská National Bee Unit a švýcarští včelaři kolem 20 kg.

Úl nemusíte otevírat:

• Potěžkání po stranách. Britská NBU radí nadzvednout nejdřív jednu stranu úlu, pak druhou. Zásoby bývají rozložené nerovnoměrně a lehčí strana prozradí, kde chomáč brzy dojede. Přes zimu to opakujte každé dva týdny.
• Závěsná váha. LWG Bayern postup: zvážit úl pružinovou váhou, odečíst hmotnost úlu s prázdnými plásty a zhruba 2 kg na včely a pyl. Co zbude, jsou zásoby.
• Pohled na plást. Když už úl otevřete: 1 dm² zavíčkovaných zásob z obou stran plástu je asi 300 g. Plný rámek Zander má kolem 1,5 kg, Dadant kolem 2 kg (LWG Bayern).

Chybí zásoby? Na začátku října za teplého počasí ještě pomůže hustý roztok. VÚVč uvádí poměr 3 : 2 nebo 5 : 3, tedy 3 kg cukru na 2 l vody. Kolik cukru a vody přesně potřebujete, spočítá kalkulačka krmení. Po polovině října ho už včely nestihnou zpracovat. Pak pomůže medocukrové těsto: podle metodiky VÚVč 3–3,5 dílu moučkového cukru do 1 dílu ztekuceného medu. Med použijte jen vlastní, ze zdravých včelstev. Placku položte přímo na loučky nad chomáč a zakryjte fólií. NBU i švýcarský svaz radí totéž, případně fondán. Roztok v zimě do úlu nepatří, v chladu kvasí a plesniví.

NBU upozorňuje ještě na jednu věc: včelstvo může uhynout hlady, i když má v úlu zásoby, pokud se chomáč od nich v mrazu odtrhne. Proto záleží i na tom, kde zásoby jsou, ne jen kolik jich je.

Varroáza v říjnu: spočítejte spad

Na podzim klesá počet včel, ale roztoči zůstávají. Navíc přicházejí zvenku: vědci z Hohenheimu naměřili na podzim 30–60 nových roztočů týdně na včelstvo, hlavně od sousedních, loupených nebo hynoucích včelstev (Frey & Rosenkranz, 2014). Letní ošetření tak nemusí stačit.

Jak změřit, kolik roztočů ve včelstvu je:

1. Zasuňte čistou podložku pod síťové dno, chraňte ji před mravenci.
2. Nechte ji tam 5–7 dní a spočítejte mrtvé roztoče.
3. Vydělte počtem dní.

Po zimním ošetření by měl přirozený spad klesnout pod 0,5 roztoče za den (LWG Bayern).

Britská NBU odhaduje celkový počet roztočů tak, že denní spad v září a říjnu vynásobí 100, v zimě 400. Cílem je udržet včelstvo pod 1000 roztoči.

Co v říjnu udělat:

• Aerosol nebo fumigace (ČR). Podle příbalových informací se smí od 1. 10. do 15. 4., VÚVč fumigaci obvykle začíná kolem 10. 10. Fumigace jen nad 10 °C, aerosol s acetonem i za chladu. Tři ošetření po 10–14 dnech (VÚVč). Obvykle je zajišťuje základní organizace ČSV.
• Nejlíp účinkují bez plodu. Roztoči se v říjnu shromažďují v posledním zavíčkovaném plodu. VÚVč proto radí den před ošetřením plod prohlédnout a vyříznout, je to pracné, ale nejúčinnější. Účinné látky střídejte: po amitrazu (Varidol) fluvalinát (M-1 AER) a naopak.
• Kyselinu mravenčí už ne. Patří hned po posledním vytáčení, v létě. Formidol podle VÚVč účinkuje nejlépe přes den nad 20 °C, FormicPro se nesmí použít pod 10 °C (příbalové informace). Na to už v říjnu bývá chladno.
• Kyselinu šťavelovou až bez plodu. Účinkuje jen na roztoče na včelách. Dokud je v úlu zavíčkovaný plod, většina roztočů v něm přečká. Bez plodu bývají včelstva obvykle od listopadu do konce prosince (švýcarský svaz), po časných mrazech i dřív.
• Na kalendář nespoléhejte. Rada „tři týdny po prvním mrazu“ je podle LWG Bayern nespolehlivá. Švýcarský svaz píše totéž: bezplodost spolehlivě ukáže jen pohled do úlu.

Podrobně o fumigaci, aerosolu a kyselině šťavelové je článek Léčení včel na podzim.

Teploty pro pokapání se mezi zeměmi liší: Švýcaři pod 5 °C, Britové nad 3 °C. Rozhoduje příbalová informace přípravku, který v Česku používáte. Použít se smí jen přípravky registrované v ČR.

Česno, myši a datel

• Zúžené česno na začátku října pomůže proti loupeži. Silná včelstva v tu dobu ještě létají a slabá se špatně brání.
• Mřížka proti myším: čeští včelaři ji dávají začátkem října, když noci klesají pod 10 °C (V. Ptáček, P. Cimala). Nasaďte ji ještě za letového počasí: včely případnou myš vyženou, v chladu by ji mřížka zavřela v úlu. Mřížka sice stírá včelám část pylu z nohou, myš v zimním úlu je ale horší. Otvory 6–7 mm, nebo štěrbina 7 mm. Kdy to nastane na vašem stanovišti, pohlídá Beelendar: na kartě „Příprava na zimu“ připomene mřížky i úklid plástů.
• Datel a strakapoud v zimě umí prosekat stěnu úlu. NBU doporučuje pletivo kolem úlu ve vzdálenosti aspoň 30 cm od stěn, aby pták na úl nedosáhl.
• Mateří mřížku vyjměte. Chomáč se v zimě posouvá za zásobami. Matka pod mřížkou by zůstala sama a zahynula (NBU).

Vlhko zabíjí víc než zima

„Vlhko, ne zima, zabíjí včely,“ píše britská NBU. Doporučuje úl mírně naklonit dopředu, aby kondenzovaná voda vytékala česnem, a síťové dno přes zimu nechat otevřené, pokud stanoviště není větrné.

Zateplovat? Výzkum Dereka Mitchella z Leedsu ukazuje, že běžný dřevěný úl ztrácí teplo 4–7× rychleji než dutina stromu, ve které včely žijí v přírodě (2016). Podle jeho pozdějšího modelu zvyšuje volný prostor nad plásty tepelné ztráty zhruba o 70 %. Jde zatím o modely jednoho autora, ne o oficiální doporučení. NBU radí izolovat jen v tvrdých zimách a nikdy za cenu větrání. Česká praxe zatepluje hlavně strop: na strůpek fólii, na ni polystyren silný 3–4 cm a víko (V. Ptáček, časopis Včelařství). Teplo uniká hlavně nahoru.

Zavíječ voskový: jak ochránit plásty přes zimu

Nám zavíječ jednou sežral zapomenuté vylámané plásty. Housenky pak aspoň chutnaly slepicím.

Jak ho poznat: housenky žerou plást od dna buněk, kam na ně včely nedosáhnou. Za sebou nechávají chodbičky opředené pavučinou a drobný trus. Jedna housenka umí zničit celý rámek, píšou včelaři na Včelařském fóru.

Ochránit plásty přitom stojí málo:

• Mražení. Podle švýcarského Agroscope zničí všechna stádia zavíječe 2 hodiny při −15 °C, 3 hodiny při −12 °C nebo 4,5 hodiny při −7 °C.
• Uložení po vymražení. Vymražené plásty uložte tak, aby se k nim motýli nedostali. VÚVč tomu říká „molotěsný“ prostor: skříň, truhla, nebo stoh nástavků utěsněný shora i zespodu. Jinak je motýlice znovu nakladou.
• Skladování bez vymražení. Pod 9 °C se vývoj zavíječe zastaví. Plásty skladujte pod 12 °C, na světle a v průvanu, rozestoupené. Tmavé plodové plásty zavíječ láká nejvíc, skladujte je odděleně od světlých.
• Šíření. Motýlice klade vajíčka už do úlu, hlavně ke slabším včelstvům, takže odebrané plásty můžou být napadené dřív, než je uložíte. Ve skladu se pak dospělí motýli šíří z napadených plástů na ostatní. Napadené plásty hned oddělte a přetavte na vosk (VÚVč).
• Chemie. V Německu od roku 2020 není proti zavíječi povolený žádný biocid, ani síra a kyseliny (bienen&natur). V Česku se prodává B401, biologický přípravek s bakterií Bacillus thuringiensis. Někteří včelaři jím plásty postříkají (časopis Včelařství). Starší postup je síření sirnými knoty, VÚVč ale sám píše, že síra už v Evropě možná povolená není. U každého přípravku si ověřte, že je pro tento účel v ČR povolený.

Slabá a bezmatečná včelstva

NBU dává jednoduché měřítko: včelstvo by mělo do zimy obsedat aspoň 5 plodištních plástů. Menší má malou šanci přežít a je lepší ho spojit se silnějším. Spojují se ale jen zdravá včelstva. Nemocné včelstvo by nákazu přeneslo.

Pozdní pastva: břečťan

V teplých nížinách a ve městech kvete v říjnu břečťan. V jižní Anglii z něj pocházelo 89 % pylových rousků, které včely na podzim přinesly, a nektar měl 49 % cukru (Garbuzov & Ratnieks, 2014). V Česku je jeho význam spíš místní. Kde ho včely mají, přinášejí ještě v říjnu pyl i nektar. Němečtí včelaři ale upozorňují, že břečťanový med v plástech rychle krystalizuje.

Sršeň asijská: je v Česku?

K září 2026 v Česku usazená není. Jsou jen jednotlivé záchyty: Plzeň 2023, Rokycansko a Opavsko 2024 a na Mělnicku v létě 2026 jedinec, jehož hnízdo se nenašlo. V Německu se od března 2025 vede jako široce rozšířená (HLNUG).

Na podzim loví u česen: vznáší se před úlem a chytá vracející se létavky. Když ji uvidíte, vyfoťte ji a nahlaste AOPK na invaznidruhy@aopk.gov.cz nebo v aplikaci Nahlaš sršeň.

Dotace 1.D: žádost do 15. října

Požadavek na dotaci 1.D podejte do 15. října. Člen ČSV ho odevzdá u své základní organizace, nečlen na sekretariátu ČSV v Praze. Jde to i elektronicky přes Portál včelaře. Dotace se počítá z včelstev nahlášených k 1. září (ČSV, postup 2026).

Co v říjnu nedělat

• neotvírat úly bez důvodu, každé otevření stojí včelstvo teplo a klid,
• nekrmit roztokem po polovině října,
• nepokapávat kyselinou šťavelovou, dokud je v úlu plod,
• nenechávat v úlu mateří mřížku,
• nenechávat vyřazené plásty ve skladu bez dozoru, jak se to stalo nám.